Středová kompozice, pravidlo třetin nebo co?

Pro všechny scény můžou být vhodné různé kompozice. Obecně řečeno, neexistuje jednotné pravidlo, které bychom nutně museli při konkrétní scéně následovat. Vše záleží na kontextu, na tom, které prvky chcete dostat so scény, na jejich vztahu a vašich preferencích a estetickém cítění.

Pokusím se to ukázat na jednom konkrétním snímku.

Třetinová kompozice kontext

První kompozice: Fotografie vykresluje tichou atmosféru klidného letního dopoledne. Kočka je umístěna napravo a je vyvážena nalevo, také zhruba ve třetině osobou, která v poklidu relaxuje u stolu. Tyto dva subjekty dodávají obrazu trojrozměrnost také proto, že mají rozdílnou hloubku ostrosti. Z mého pohledu je toto fotografie zachycující klidnou domácí scénu, není to portrét kočky.

Středová kompozice – nevhodné užití

Foto dole: Stejná kočka, tentokrát těsně oříznutá, aby kolem ní nevznikl zbytečný prázdný prostor. Rozdíl nemusí být velký, ale přesto i malé rozdíly v kompozici mohou zaznamenat zásadní posun ve výpovědní síle fotografie. Nyní jsme vyfotili (dobrá, jen ořízli) portrét kočky.

Středová kompozice – těsný ořez

Foto nahoře: Zde máme na stejné fotce příklad středové kompozice bez záměru. Hlava kočky je na středu fotografie a my tak utápíme subjekt ve zbytečném prázdném prostoru kolem něj. I když tento snímek nepůsobí nijak špatně, přesto pravý portrét je pro tento konkrétní případ lepší, pakliže prázdnému prostoru nad hlavou nepřisoudíme zásadní význam.

Výběr kompozice tedy záleží na vašich záměrech a preferencích. Kompozice vám pomáhá zdůraznit to,co chcete svými fotografiemi povědět. Můžete s její pomocí sílu fotky jak podtrhnout, tak i sabotovat.

A ještě jeden tip: Je dobrým zvykem umísťovat subjekty tak, aby jejich pohled nebo pohyb směřovat DO fotografie, nikoli z ní unikal. Před subjektem by mělo být ponecháno více prostoru než za ním. Taková scéna je jasně čitelná. Nicméně, pokud toto pravidlo porušíme, (člověk se dívá nebo jde ZE scény) můžeme tím získat velkou vypovídající sílu. Samozřejmě, za každým porušením pravidel by se měla skrývat touha něco zajímavého sdělit, případně překvapit či šokovat.